Téma: Hvězdný prach
12.6.2015     zavřít

Rudý gentleman se loučí

Karlovy ostrovy, články, fejetony, Hvězdný prach.

Kdo by neznal Vinnetua, legendární knižní a filmovou postavu náčelníka kmene Apačů… Přiznám se, že dílo Karla Maye je asi nejrozsáhlejším knižním dílem od jednoho spisovatele, které jsem kdy přečetl. Z knih Karla Maye, které v Čechách vyšly, jsem četl snad téměř vše. Příběhy z prostředí divokého západu, Jižní Ameriky a zemí Arábie. Děje těchto románů jsem při jejich četbě intenzivně prožíval dokonce ještě na střední škole. Nikdy mě nebavilo číst díla určená pro potřebu výuky literatury, ale to co mě zaujalo a svým způsobem osvobozovalo od vnějšího světa. Některou literaturu doporučenou z hodin literatury, jsem paradoxně četl až dávno po ukončení vzdělávacího procesu, když k tomu dozrál můj vnitřní knižní apetit.
Karel May byl geniálním spisovatelem. Napsal příběhy, které se staly nesmrtelné, nejenom v dětských duších, ale i v dospělém věku, kdy jedinec právě pomocí postav Vinnetua a Old Shatterhanda nachází střípky svého dětství a své dětské duše. Jako malí kluci jsme lítali po lesích a hráli si na filmové postavy Vinnetua a Old Shatterhanda. Můj starší bratr mi tenkrát ze dřeva vyrobil maketu Vinnetuovy pušky. Měla dokonce ve své pažbě i stříbrné hřeby, v podobě lesklých připínáčků. Dodnes visí na koženém řemínku na půdě přes trám. Když na ni při občasném přehrabování a hledání nějakých věcí v tomto mém uložišti vzpomínek pohlédnu, tak si vzpomenu na nostalgii svého dětství. Velkou mírou k tomu také přispělo zfilmování známých i méně známých knih Karla Maye. Roli Vinnetua zde ztvárnil francouzký herec Pierre Brice. Filmové verze jednotlivých příběhů se sice výrazně liší od knižních předloh, ale vynahrazují to svým romantickým pojetím děje, krásným prostředím tehdejší Jugoslávie (v případě divokého západu), hereckými výkony hlavních postav a legendární hudbou, která se jen tak nezapomíná.
Vzpomínám si, jak jsem kdysi dávno, ještě v dětských letech, viděl v kině poslední díl trilogie Vinnetou - Poslední výstřel a jsem při závěrečné scéně ronil krokodýlí slzy…
Odchod do věčných lovišť v našem reálném světě, postaveném mimo filmové plátno, dostihl po Lexu Barkerovi - filmové postavě Old Shatterhanda, bílého bratra náčelníka Apačů, i samotného Pierra Brice, který legendární postavu Vinnetua tak výrazně a nezapomenutelně ztvárnil na filmovém plátně. Trochu kriticky je nutno podotknout, že pokračování příběhu z konce devadesátých let, se nesetkalo s příliš velkým úspěchem. Ale to nic nemění, na nesmrtelnosti a romantickém kouzlu původního filmového ztvárnění příběhů, které v sobě mají ukrytý hluboký filozofický podtext, vzhledem k dnešní době. Pokud budeme koukat, tak jej uvidíme.
Věrní čtenáři a diváci mayovek dobře ví, že legendy z příběhů, byť smyšlených neumírají, ale žijí v paměti dál, dokud tato paměť slouží. Tak nechť duch prérie - velký Manitou, filmovému Vinnetuovi - Pierru Bricemu, otevře dveře do věčných lovišť. Nechť se zde shledá se svým bílým bratrem Lexem Barkerem a na svých sametově černých koních spolu uhání napříč nekonečnou prérií svobodné indiánské země, která není ničena a podrobována chamtivou bledou tváří…
PS: Pokud se z nostalgie chcete podívat na nějakou tu mayovku, tak je naleznete zde.
Karel Jíra
přečteno: 664     příspěvků: 0
diskuze
copyright  ©  Karel Jíra 2014Google+