Téma: Obyčejné šílenství všedních dnů

Nedávno jsem potřeboval najít něco o Evropské unii. Když nevím, tak hledám. Většinou navštívím relativně spolehlivou Wikipedii, což jsem také udělal. Nalezl jsem hledanou informaci a při té příležitosti koukám, že je zde nová mapa EU, kterou jsem na této wiki stránce dříve nezaregistroval. Ta plastická mapa kulaté zeměkoule, se zeleně vyznačeným územím EU, na mě zapůsobila poněkud zvláštně. Říkám si: „To je divný obrázek. Kurňa co mi to jen připomíná?“ V podstatě jsem tak nějak sám na sobě provedl Rorschachův test. Rorschachův test používají psychologové, když zkoumají z nějakého důvodu osobnost člověka. Ukážou vám kartu se symetrickým obrázkem (skvrnou) a vy řeknete, co vás napadne, co si představujete. Je to v podstatě test, který zkoumá projekce myšlenkových pochodů na evidentně neurčité objekty a na základě toho pak dle různých statistik psycholog sestavuje osobnostní rysy a snaží se odhalit duševní nitro zkoumaného člověka. V praxi to může vypadat třeba takto:

Rovněž se uvádí, že tento test je například v soudním lékařství druhou nejpoužívanější metodou. V Čechách tato metoda patří dokonce k nejpoužívanějším, dle jakýchsi výzkumů z roku 2009. V rámci té velké oblíbenosti, jsem si tuto metodu amatérsky vyzkoušel sám na sobě. Hledíce na tu mapu EU, jsouce zároveň psychoanalytickým badatelem, jenž se ptá, co ta skvrna asociuje a zároveň zkoumaným objektem, který hledá ve své mysli představy, které se v tom nejhlubším nitru osobnosti objevují, vystupujíce myšlenkovými pochody na denní světlo povrchu zemského.

Co vidím, ptám se sám, sebe. Něco mi to opravdu připomíná. Už to mám! Vidím kočku. No skutečně! Kočka! Španělsko s Portugalskem, to je kočičí hlava. I uši rozeznávám. Čumáček také… Přední nohy v Itálii, zadní nohy na Balkáně. A ten krásný naježený ocas! Celá Skandinávie a Pobaltí. No ne. Zírám, je tam nakreslené i srdce. No ano, vidím srdce v podobě Švýcarska. Hm… Je ta kočka, ale v divné poloze. To vypadá, no to vypadá, jako by právě konala potřebu. Velkou potřebu. Ten kdo má doma kočku, tak zná tu kočičí přikrčenou „tlačící“ polohu. A kam to vlastně směřuje svoji zadní část? Hm, směrem na východ na Ukrajinu. Tak Ukrajina je kočičí záchod s kočkolitem. Rovnou Rusku pod nosem. A kam to ta kočka kouká? Zajímavé. Kouká mlsně směrem na Severní Afriku. Jako by tam, až udělá bobek do kočkolitu na Ukrajině, chtěla skočit přes Středozemní moře. Opravdu zajímavé, napadá mě v duchu. Zatím je to, ale přesně naopak a Afričané skáčou do Evropy. Třeba až všichni z Afriky konečně přijedou do Evropy a Afrika bude tím pádem zoufale vylidněná, tak ji pro změnu obsadí Evropané. Občas mívám pocit, jestli bych si už pomalu neměl začít balit věci. Svým způsobem by to byla taková pěkná šachová rošáda věže a krále. Král přeci nebude bydlet hned vedle kočičího záchodu na Ukrajině…

Podívám se o kousek níž na mapu budoucí EU doplněnou o země kandidátské a schválené. No jo, tady už se kočka odrazila a skáče do Afriky, vidí moje představivost podstupující Roschachův autonomní test. „No to je teda psycho“, řeknu si v duchu. Moje logicky myslící půlka mi říká: „No správně, vždyť je to psycho - test!“ Tak jsem si vlastně uvědomil skrytý význam probíhajících vnitřních dějů při aplikaci psychotestu.

Koukám na tu mapu EU, v níž vidím díky Rorschachově metodě kočku, konající potřebu a vybaví se mi mapa Třetí říše, ze čtyřicátých let minulého století. Tak se jdu podívat na českou Wikipedii na odkaz Nacistické Německo. A ejhle, ona ta mapa už není, tak jak si ji pamatuji. Čeští wikipedisté zřejmě usoudili, že ona mapa mohla evokovat podobnost s dnešní mapou EU. Ještě by si snad lidé mohli myslet, že EU byl Hitlerův nápad a byl snad dokonce jejím zakladatelem. Tak se ze zvědavosti podívám na slovenskou Wikipedii na odkaz Nacistické Nemecko. Slováci mají přeci jenom trochu větší kuráž a je tam ta mapa Třetí říše, kterou si pamatuji. Znova v mé mysli přichází na řadu Roschachův test… Kočka? Hm… No, přední nohy v Itálii, ty tam jsou. Zadní nohy, na tom Balkáně, bych taky nějak viděl. Ale tak divně, jako kdyby byly v pohybu, kočka peláší pryč, odrážejíce se od Turecka. Jako by ji z východu někdo vyděsil. Ocásek také vidím. Dokonce má ocásek více nahoru, než pozdější kočka EU. A co hlava? Hlava ve Španělsku a Portugalsku chybí. Ta nějak spadla do Severní Afriky. Zato srdce ve Švýcarsku, to je přesně na svém místě. No jo, říkám si v duchu. Kočka bez hlavy. Tehdy to nemělo hlavu, proto ten projekt zkrachoval. Vlastně si tak uvědomuji, jak bylo Španělsko postaveno mimo II světovou válku, díky Francovu diktátorskému režimu. Stejně je to zvláštní. Ten španělský režim za Francisca Franca, byl dle Wikipedie označován za diktátorský, fašistický, později spíše za klerofašistický, porušující lidská práva, ale díky jasnému antikomunismu se stal po roce 1953 spojencem Západu s velkým Z. A dnešní kočka tím dostala konečně svojí hlavu…

Klerofašismus, to je také zajímavé slovo. Copak o něm ta Wikipedie píše? Hm… Fašismus řízený klérem, či ideologický konstrukt (strašný výraz, fuj), který kombinuje fašistické prvky s prvky katolických náboženských tradic. No, tak už konečně vím, proč nemám podvědomě rád flanďáky… Tak španělský fašismus byl v podstatě fašismem katolickým. To jsou tedy věci. Ve Španělsku vlastně praktikovali jakousi katolickou šaríu… Napadá mě otázka, jakým byl pro změnu ten Hitlerův fašismus, vraždící surově a bezcitně celé národy. Když pátrám v mysli, tak se mi vybavuje biblický starý zákon a - a o tom raději nebudu psát. To by mě ten Rorschachův test mohl přivést přes jednu blbou skvrnu na mapě, evokující ve mě kocoura seroucího do plev, do pěkné šlamastiky. Šlamastiky, ve které bych pak možná musel opravdu v nějakém ústavu zírat do inkoustových fleků a přemýšlet, co vidím. Na druhou stranu bych si při tom na chvíli mohl připadat jak nějaký byrokrat z té naší roztomilé unie. Tam úředníci a různí komisaři asi také stále zírají na inkoustové skvrny a něco si představují ve své mysli. Problém je ovšem v tom, že oni nejsou zkoumaní pacienti na psychiatrii, ale úřední mocí, která to co se jí při pohledu na blíže nespecifikované fleky na papíře vybaví v hlavě, následně realizuje v prostoru té divné skvrny na mapě a u psychiatrů pak občas vyhledávají pomoc lidé, kteří v tom jsou následně nuceni žít.

No a jsem už opět zase někde jinde. Za to může pořád ten divnej flek na mapě. Dokonce se mi stalo, když jsem byl na zahradě a uviděl jak moje černá kočka Djamila udělala klasický postoj, pro konání kočičí velké potřeby, nebudete mi to věřit, najednou jsem si vzpomněl na mapu EU a měl ji dočista komplet celou před očima! Djamilka po mě loupla pohledem, co na ní tak blbě čumím, když sere a já ji nemohl vysvětlit, vlastně jsem ani vysvětlovat raději nechtěl, co se mi právě honilo hlavou. Napadá mě, že s tou skvrnou na mapě, by se dal udělat zajímavý vědecký výzkum na části evropské populace. Časem si ji možná psychologové a psychiatři přidají do sady své oblíbené karetní hry…

Karel Jíra

diskuze