Do hlubin vlastní duše…

Karlovy ostrovy, články, fejetony, Obyčejné šílenství všedních dnů.

Přemýšlel jsem nad tím, čím jsem mohl být v minulém životě. Není nad to, udělat si psychoanalytický výlet do hlubin vlastní duše. Pohodlně jsem se usadil v křesle, odlehčil mysl, zavřel oči a sám sobě počítal do deseti… Náhle se mi zjevila vize mého minulého života: Pracoval jsem jako lodní šašek na zaoceánském parníku Titanic. Práce mě hluboce bavila a naplňovala. Dělal jsem si srandu do poslední chvíle a naprosto skvěle jsem si to užíval. Nejvíce jsem se bavil myšlenkou na to, jak asi dostanu proplacenu svojí poslední výplatu. Smál jsem se ještě v okamžiku, kdy zamrzl úsměv na rtu i lodnímu psychiatrovi…
Tím se mi dostalo odpovědi, proč mám pořád potřebu zlehčovat a zesměšňovat složitou situaci ve světě, v našem roztomilém sluníčkovém Eurosajuzíčku a u nás doma v Babiščině údolí. Nějak mě v té transcendentální paměti utkvělo, že cesta do pekla je s humorem přeci jenom veselejší a rychleji uteče…
Karel Jíra
přečteno: 4613     příspěvků: 0
diskuze
copyright  ©  Karel Jíra 2014Google+