strana:  1 2 3 4 5  >>
seřadit od:  vzestupně  sestupně

Nejčtenější články

Karlovy ostrovy, články a fejetony.

Poslední dva měsíce 13.1.2015 - aktualizováno: 25.1.2015     přečteno: 3859     příspěvky: 30
Poslední dva měsíce připomínal náš svět Papinův hrnec, ve kterém se zvyšuje teplota a tlak, při vaření globalizační polévky. Papinův hrnec většinou funguje tak, že pokud tlak dosáhne určité kritické úrovně, tak zvedne závaží pojistného ventilu na pokličce a papiňák si odfoukne. Tím se zabrání tomu, aby explodoval a napáchal nechtěné a nenapravitelné škody ve svém okolí.
Můj život s kočkama - díl osmnáctý: Pančava a dvě modré pomněnky navždy 7.4.2015     přečteno: 4442     příspěvky: 1
Návrat do Kutné Hory byl poněkud zvláštní. Připadal jsem si, že má loďka v řece času najela na mělčinu, na které uvázla po dobu několika měsíců. Obě mňaudámy, Čiminka a Damuška to nějakým způsobem vnímaly a snažily se rozptýlit mé chmurné myšlenky. Přes den, který jsem trávil dojížděním do práce v Praze, dělaly společnost mému tátovi, stejně jako během posledních dvou let a před tím mé mamince.
Do hlubin vlastní duše… 16.9.2015     přečteno: 4455     příspěvky: 0
Přemýšlel jsem nad tím, čím jsem mohl být v minulém životě. Není nad to, udělat si psychoanalytický výlet do hlubin vlastní duše. Pohodlně jsem se usadil v křesle, odlehčil mysl, zavřel oči a sám sobě počítal do deseti… Náhle se mi zjevila vize mého minulého života...
Můj život s kočkama - díl šestnáctý: Těžké časy 7.4.2015     přečteno: 4457     příspěvky: 0
Tátovi se v kutnohorské nemocnici moc nelíbilo. Komu by se také v nemocnici líbilo… Konečně však nadešla chvíle, kdy se vrátil do vytouženého domova. Tátovi se ulevilo a mám pocit, že i doktorům v nemocnici. S maminkou se přivítali a zdálo se, že vše se vrátí do starých po léta zaběhnutých kolejí. Rodinná idylka však trvala necelé dva dny. Rodiče spolu strávili jeden jediný celý den.
Můj život s kočkama - díl sedmnáctý: Změna je život, nebo také peklo… 7.4.2015     přečteno: 4501     příspěvky: 4
Manželství, nebo pouze vztah mezi mužem a ženou, to není ani peklo, ani ráj, ale prostě očistec. Tuto větu prý kdysi pronesl Abraham Lincoln. Asi věděl, o čem mluví. Pravdou je, že si lidé ze svých vztahů dělají očistec sami a většinou se na tom podílí oba, stejným dílem vlastního přičinění. Možná je to tím, že muži nikdy nepochopí ženy a ženy nikdy nepochopí muže.
Můj život s kočkama - díl nultý: Číst, či nečíst? 14.9.2014     přečteno: 4524     příspěvky: 1
Říká se, že čas jsou peníze… V dnešním světě ovládaném ekonomikou, jsme tímto názorem do velké míry ovládáni. Ale čas je především měrnou jednotkou délky našeho života. A o čem je náš život? Naše bytí na tomto světě si můžeme představit jako cívku s vlascem, ze které stále odmotáváme onu průsvitnou šňůru, která se táhne během času za naším životem.
Depresivně antidepresivní rozjímání nad krizí středního věku 17.8.2015 - aktualizováno: 14.9.2015     přečteno: 4532     příspěvky: 0
Za pár dnů mi bude pětačtyřicet. Je to poněkud divný věk. Lze ho charakterizovat známým rčením: „Mládí v prdeli a do důchodu daleko.“ V podstatě je to ideální charakteristika pro takzvaný střední věk, neboli část života lidského jedince, který se pohybuje plus mínus určité období, okolo předpokládané půlky své životní existence.
Můj život s kočkama - díl dvanáctý: Mají zvířata duši? 9.11.2014     přečteno: 4552     příspěvky: 0
Mají zvířata duši? To je otázka, která asi napadla nejednoho, nad životem hloubajícího člověka. Většinou o tom přemýšlí lidé, kteří na existenci duše věří, lidé, kteří o existenci duše ví a lidé, kteří mají své čtyřnohé kamarády. A právě při zkoumání této otázky narazíte na pevná a nesmlouvavá náboženská dogmata, ve kterých není možné v tomto směru srovnávat zvíře s člověkem.
Zima se blíží… 8.8.2015     přečteno: 4568     příspěvky: 0
Máme začátek srpna a vedro jako v Africe. Skoro mám pocit, že s uprchlíky z Afriky k nám migruje i to jejich rozžhavené počasí. Možná si trochu tepla a sucha ze Sahary přibalili do batohů s sebou na cestu… Nebo se nějaká euro-komise rozhodla přizpůsobit Evropu i klimaticky, aby se zde uprchlíci cítili jako doma. Člověk si z toho sice dělá srandu, ale v našem sluníčkově roztomiloučkatém EuroSajuzu, by mě už opravdu téměř nic nepřekvapilo.
Jak prevence ve zdravotnictví, může až k volnému pádu vésti… 4.10.2014     přečteno: 4572     příspěvky: 0
Po relativně velmi dlouhé době jsem onemocněl jakousi ošklivou chřipkou, která se, závidějíc evidentně své zkušenější a krutější sestře ebole, přetransformovala do počínajícího zápalu plic. Člověk si to prostě jednou za čas užene a nějak z vlastního přičinění vyslouží a poté se snaží co nejlépe a nejšetrněji vrátit do původního stavu.
Můj život s kočkama - díl devátý: Začátek příběhu 14.9.2014     přečteno: 4590     příspěvky: 0
Celý náš kočičí a vlastně ne jenom kočičí příběh, začal v jednom školním bytě v Praze. Tehdy jsme zde s mojí ženou Kamilou bydleli již nějaký ten pátek. V té době jsme oba ve škole pracovali. Kamila dopoledne prodávala ve školní prodejně a já pracoval jako školník a topič. Vlastně jsem vzal tenkrát tuhle práci právě kvůli možnosti bydlení. Byla to taková zvláštní doba.
Můj život s kočkama - díl patnáctý: Moji blízcí - vzpomínka na rodiče 7.4.2015     přečteno: 4594     příspěvky: 0
Mezi rodiči a jejich dětmi existují vztahy, které můžou mít různé barevné odstíny. Od hororové černé, přes různé tóny barev až po bílou barvu, jasného denního světla. Možná jsem v minulém životě vykonal nějaký dobrý skutek (možná stačilo jen nevykonat nějaký zásadní špatný skutek), protože odměnou v mém současném životě mi byli rodiče, kteří mě měli rádi...
strana:  1 2 3 4 5  >>
seřadit od:  vzestupně  sestupně
copyright  ©  Karel Jíra 2014